Zemědělství
Zemědělství je jedním z nejdůležitějších odvětví středních Čech. Ve Středočeském kraji je přibližně 670 tis. ha zemědělské půdy, z toho 556 tis. ha představuje půda orná. Zemědělská půda zaujímá přibližně 61 % celé rozlohy Středočeského kraje. Ve srovnání s ostatními kraji vyniká Středočeský kraj svojí vyvážeností ve vztahu k nadmořské výšce. Jsou zde zastoupeny všechny zemědělské oblasti, které se nacházejí v České republice.
Středočeský kraj jako jediný v republice má v samotném středu samostatný kraj, a to Hlavní město Prahu. V jižní až jihovýchodní části kraje, směrem od Prahy, se vyskytují půdy s nejvyšším stupněm ochrany. Naopak půdy s nejnižším stupněm ochrany půdy se vyskytují v západní a jihozápadní části kraje.
Jako hlavní plodiny jsou ve Středočeském kraji pěstovány obiloviny a cukrová řepa. Významně roste úloha technických a energetických plodin, které jsou současným trendem a perspektivou zemědělství. Pěstování energetických plodin je pro naše zemědělství zcela nové odvětví. S touto netradiční nepotravinářskou produkcí je třeba se seznámit a energetické plodiny se naučit pěstovat. Ekologické zemědělství ve Středočeském kraji je v současné době na prudkém vzestupu.
Stav skotu na území Středočeského kraje má v posledních letech klesající tendenci. Na 100 ha zemědělské půdy připadalo v roce 2005 přibližně 10 kusů krav. Pokles stavů zaznamenává rovněž chov prasat. Příznivý trend nárůstu stavů zvířat je zaznamenán v chovu ovcí. Zvyšují se také stavy koní, a to především vlivem popularity jezdeckého sportu a hipoterapie.
Středočeský kraj si pro zajištění kvalitního informačního servisu vybral partnera Krajské informační středisko se sídlem v Příbrami. Krajské informační středisko (KIS) Vám poskytne dostatečné informace v oblasti zemědělství (kontakty, vzdělávání, dotační politika v zemědělství, informování o možnostech využívání internetu a služeb webového portálu KIS, vedení evidence akreditovaných poradců atd.).
Střední Čechy jsou krajinou pro znalce. Málokterá oblast v Evropě má tak bohatý geologický podklad a z hlavních měst jej nemá vlastně žádné. Jen samotná Praha může bohatstvím a pestrostí své květeny a drobné zvířeny soupeřit s kteroukoli chráněnou krajinnou oblastí, přičemž Středočeský kraj jako celek je daleko předčí. Ve středních Čechách nalezneme většinu přírodních hodnot středoevropského prostoru, ale obvykle jen v „malém“ vydání. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska, ale stovky rezervací leží i v ostatních krajinách tohoto regionu. Některé jsou jen pár arů velké — jedna skála nad údolím, jedna zamokřená louka v nedozírných polích, odříznutý říční meandr. A tyto ostrůvky „přírody“ často leží kousek od rušné silnice nebo jsou obklopené neustále vylepšovanými chatami. Středočeská krajina zároveň prošla během posledního století obrovskou urbanizací, industrializací a úpravami pro velkoplošné zemědělství. Mnohé její úseky proto připomínají smetiště, nezřídka se však za posledním skladem či vepřínem skrývá nějaký přírodní div. Středočeská krajina je zvláště v okolí měst souostrovím zázraků utopených v industriální šedi, ale jinde nabývá krajinné monumentality hodné A. Kosárka či J. Mánesa.